2007

17.5. – 20.5.

FUSCH AN DER GLOCKNERSTRASSE

 

Kemp:

- Fusch an der Glocknerstraße – Lampenhäusl camp

 

Výprava je tento rok lehce redukovaná, jak do počtu lidí, tak do počtu cyklisticky aktivních dní. Konkrétně – 4 lidé/3 dny.

Lampenhausl

Po příjezdu do známého kempu ve Fuschi nevypadá situace s počasím vůbec příznivě. Drobně prší, je zima a obloha neprostupně zatažená. Na vyjížďku to nevypadá, tak trávíme zbytek dne pod sklápěcími dveřmi VW. Teplo se snažíme získat z víceprocentního alkoholu – nikoli pálením, ale užíváním. Následující den vypadá podstatně slibněji – je sice mlha, ale trhá se a prosvítá modrá obloha. Jakmile se výhled ještě více otevře, jsou vidět zasněžené okolní kopce se sněhem podstatně níže než včera.

 

Hochkönig

- okruh Bruck – Zell am See – Saalfelden – Dienten – Rauris – Taxenbach

 Celé dopoledne je vytrvale chladné, takže přichází ke slovu zimní varianta oblečení. Další ochlazení zapříčiněné nadmořskou výškou se ale už očekávat nedá, protože výraznější kopec nás nečeká. Alespoň, tak si to pamatuji z vyjížďky absolvované před několika lety v opačném směru. Trasa vede údolími a dostáváme se až pod horskou skupinu masivu Hochkönig. Největší stoupání je na Filzen Saddle (1300m.) před Dientenem. Při návratu dáme ještě zpestření v podobě údolí Rauris. Pavel má docela smůlu, testuje nějaký nepovedený ráfek, který ho připravil díky defektům o tři duše.

Filzen 

 

- Glocknerstraße

výjezd – Fuschertorl – Edelweißspitze – Hochtor

 

Je to už několikátý výjezd Glocknerstraße, přesto nemá šanci se omrzet. Pokaždé je to jiné ať počasím, nebo aktuální fyzickou kondicí. Vzhledem k časnému termínu je letošní počasí hodně chladné, na druhou stranu máme štěstí, že je slunečno. Sněhová izočára se od včerejška posunula o něco výše, ale i tak jedeme většinu cesty bílou krajinou. Je to těžký kopec se vším co k Alpám patří a kromě neúprosného stoupání nabízí nádherné výhledy, kótované serpentiny, sviště… Zaujal mě zdejší pragmatický přístup k těmto milým tvorům. Všude cestou je spousta pozorovatelen, naučných tabulí, míst nesoucích jejich jméno… Potom může na někoho lehce cynicky působit, že v upomínkových předmětech se prodává mast ze svištího sádla.

Kopec jedeme každý podle svých možností, na Fuschertorlu na sebe čekáme. Jedu poslední, ale když dorazím do sedla, jsme tam jen tři. Po chvíli zespoda přijíždí Marťas, který je zde poprvé, a hlásí, že odbočil na Edelweiss. Když tam nikoho nenašel, vrátil se. Dal si tak nějakých 200 výškových metrů ostrého stoupání navíc.

Fuschertorl

S Přecedou se rozhodneme, dát také něco navíc a vypravíme se na Hochtor – jižní sedlo Glocknerské silnice. Vzdálenost mezi sedly Fuschertorl-Hochtor je zhruba 6 kilometrů Ve směru na Hochtor to znamená sjet 200 a nastoupat 300 výškových metrů. Zde si už užíváme vyloženě zimní krajinu. Cesta vyfrézovaná sněhem, ledem obalené portály Hochtorského tunelu, ale přitom téměř bezvětří a azurová obloha. Navíc absolvovanému převýšení odpovídající námaha dává uspokojivý pocit ze slušného sportovního výkonu. Za jižním portálem tunelu uděláme pár fotek, nahlédneme do údolí směřujícímu k Lienzu a obracíme zpět na Fusch.

 HochtorHochtor2

 

- Glocknerstraße opět

výjezd – Hochmais/Fuschertorl

 

Chladné ráno s křišťálově průzračným vzduchem naznačuje, že bude opět nádherný den. Vstávání je ale pro mě nějak nezvykle obtížné. Ve svalech se usadila kyselina mléčná a dává o sobě vědět. Tuším, že uvést rozlámané tělo do efektivního pohybu bude dnes složité. Abychom si dosyta užili vysokohorského prostředí, vyrážíme opět vzhůru na Fuschertorl. K mýtnici to ještě nějak jde, ale už za závorou mám problém utočit nejlehčí převod. Nejede to, bolí to, štve mě to. Na místě pojmenovaném Hochmais ve výšce 1850m se rozhoduji trápení ukončit otočit to zpět. 1000 nastoupaných metrů mi úplně stačí. Rozhodnutím podlomím morálku Přecedy a ten se vrací se mnou, Pavel s Marťasem si Fuschertorl vyjedou. Je to už podruhé co jsem výjezd nedokončil, tentokrát za to nemohlo počasí, ale chabá příprava a chybějící najeté kilometry před akcí.

Hochmais